Lidé a nemrtví - díl druhý

31. března 2011 v 13:56 | Lukáš |  Příběhy
7. červenec 2010

Je stále odpoledne a já stojím nad mou vyschlou obětí. Znovu jsem se zahalil kápí a vešel jsem do budovy místního pohřebního ústavu. Jakmile jsem našel co jsem potřeboval, sejmul jsem kápi a neodolal. Úsměv na tváři vykazoval značnou radost "konečně!" zaševelilo chladným prostorem. Spatřil jsem sám sebe. Pro někoho ohyzdnou stvůru, pro jiné krásný výtvor temné části přirody. Mé tělo poněkud ztemnělo svůj odstín. Jeho barva spíše připomínala tmavější ale stále bledý měsíc. Pocítil jsem i své ostřejší špičáky mezi zuby a mé oči...mé oči byly temnější než kdy dříve. "Hmm...jsem spokojený" a s dunivým krokem jsem si to namířil ven. Uvědomil jsem si že domů takto nemohu a tak jsem vytvořil alespoň iluzi pěkného zevnějšku, když už jsem nemohl víc.

8. červenec 2010

Vyspal jsem se pěkně do růžova. I když v mém případě je to jen obrazné vyjádření toho jak jsem se cítil. Mnozí si myslí že nemrtví nemusejí spát, ale opak je pravdou. Není to spánek tak jak jej známe u smrtelných lidských tvorů, ale jedná se o jistou formu regenerace sebe sama. Obzvláště když dojde k bitvě. "Nádherné ráno" zašeptal jsem sotva otevírajíc své temně modré oči. Sedl jsem opět k počítači a podpřel si bradu rukou. Když jsem si pročítal další nemístné poznámky od uživatele "trojtečky", v mých očích byl znatelný ještě větší chlad. V mé mysli protekla celá historie. Vše co mi ten parchant udělal. Rychle jsem vstal až se celý stůl s počítačem zatřásl. "Gilgara krakfa," pronášel jsem dál své zaklínadlo "křídla temná jsou teď má, nic a nikdo mne nepotká" a mé ruce se začaly prapodivně deformovat. Bylo to zvláštní a přitom vzrušující. Jak jsem dosáhl podoby černého orla, má křídla se zvedla a se silou mne vymrštila do vzduchu. Po chvíli jsem dorazil na místo kde jsem se setkal se slečnami které znají Ondřeje, který si říká uživatel "...". Snažil jsem se nenápadně pohybovat se v jejich společnosti. Chvíli...nemám rád dlouhé setrvávání na jednom místě. Znervózňuje mě to. Až jednou...když jsem už neměl trpělivost...vešel jsem k nim domů. Samozřejmě když byly jen ony dvě uvnitř. "Gilgara krakfa" a proměnil jsem se zpět do své nemrtvé podoby. "Co jsi zač...co jsi zač?" s šíleným výrazem v očích Michaela s Danou reagovaly. Jen pravou rukou jsem mávl na znamení klidu a míru. "Stůj" zadunělo jejich obývacím pokojem "jsem Lukáš" a ony zděšeně seděly a nejraději by utekly...ale nemohly. "Teď mi povíte kde je ten váš Ondřej" a ony se s nevýslovným strachem dívaly do mých chladných očí. "Bude ti stačit údaj z internetu" a já jsem jen ironicky se pousmál "jistěže" hrubým hlasem jsem zachroptěl. Nakonec mi tedy děvčata dala to co jsem chtěl a já jsem mohl znovu vzlétnout jako černý orel a vydat se za Ondřejem.
 


Komentáře

1 ... | 31. března 2011 v 15:16 | Reagovat

Už zase krafka, co jde po mě? :-D Nechce se ti vymyslet něco lepšího?

2 !BaStArD! | Web | 31. března 2011 v 15:22 | Reagovat

Toš ale dívej, kolik toho sem dneska narval.

3 ... | 31. března 2011 v 15:44 | Reagovat

[2]: Holt kolečka sa otáčajů

4 ... | 31. března 2011 v 15:45 | Reagovat

Beztak všechny staré články, co už nesčetněkrát překopíroval...
Mistře - INVÉÉÉNCE JE POTŘEBA! Trochu nové krve!

5 ježibaba | 31. března 2011 v 15:57 | Reagovat

[4]: Tolik "provokatérů" zase nemá k dispozici...

6 !BaStArD! | Web | 31. března 2011 v 16:04 | Reagovat

[5]: On má k dispozici bohužel jenom provokatéry. A tak třeba si zas najde nějakého zastánce, co ho nakonec pozná v pravém světle.

7 Lukáš | Web | 31. března 2011 v 16:10 | Reagovat

[6]: Ti provokatéři mě však vůbec nezajímají. Mě zajímá kolik lidí celkově si přečte informace o magii a jestli si z toho někdo něco vezme je pro mě útěchou. Nejde o komentáře, ale o to, že informace o magii na internetu jsou. A už jen tím, že takové informace na internetu jsou, tím jsem spokojený.

8 Poutník | E-mail | 3. dubna 2011 v 1:26 | Reagovat

Ačkoli je občas velice zábavné pozorovat chování těchto "provokatérů" a tvoje reakce na jejich provokativní komentáře, musím uznat že tvé výtvory jsou originální, vyjímečné a čiší z nich tajemná krása, ale také dost vypovídají o tvé povaze a osobnosti. Mysl ti užírají věčné urážlivé a otravné poznámky odlišných lidí, kteří tě odsuzují, protože jsi "jiný" než ostatní prostí lidé, a tvůj hněv a touha se těmto lidem nějakým způsobem pomstít se odráží ve tvých promyšlených příbězích. Možná se v takové intenzitě, ale přece jen ano.. Nebudu poukazovat na tvé chyby, protože chyby máme každý z nás a každý by si měl ty své chyby uvědomovat. O tom se tu rozepisovat nebudu, jsou to vaše spory a vyřeště se je samy. Ale mám svůj osobní názor, který mi nevyvrátí nikdo, že tvá práce si zasluhuje hodně chvály a také úspěchy. A nepochybuji o tom, že se jednoho dne svou prací proslavíš, ať už příběhy, písněma, básněma, nebo jinýma tvorbama... Rozhodně jsi nadaný a talentovaný člověk :-)

9 Lukáš | Web | 3. dubna 2011 v 10:40 | Reagovat

[8]: Děkuji. Vážím si toho. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.