I-Seriál: Univerzum - Nový nepřítel - díl druhý

31. března 2011 v 13:51 | Lukáš |  Příběhy
Dům Haliwelových, Brno, duben 2010

Jak se Paige, Phoebe a Piper dověděli o tom, že Andy se stal světlonošem, zvedlo jim to náladu. Radostnější byly o to víc, když Darryle zdůraznil "váš světlonoš". Dům Haliwelových byl původně postaven v americkém městě San Francisco, kde mladé čarodějky úspěšně likvidovaly jednoho démona za druhým. Pomáhaly však i nevinným. Přibližně o deset let později se čarodějky svého domu musely vzdát. Přestěhovaly se do českého města Brna také proto, aby zde mohly účinněji konat dobro. To místo jim doporučili Starší světlonošů. Zvolili opět místo ve středu velkého pentagramu, takže jejich nově postavený dům neztratil svůj pověstný neutrální zdroj magické moci.

Východ Brna, můj byt

"Lukáši" jako ve snu vnímal jsem ozvěny "Lukáši! Není čas !" a sotva jsem lapal po dechu jako bych se právě vzbudil. Posadil jsem na pohovku. Nestačil jsem se divit "kdo jsi?" tázal jsem se jakési průzračné postavy mírně plápolající přede mnou. "Věř mi že ty mě neznáš," a postava pokračovala "ale za to Phoebe, jedna z těch tří čarodějek, co tě odrovnaly, ano" a já jsem vstal. "Tak kdo jsi?" nedůvěřivě jsem se na něj díval. "Nebuď tak nedočkavý Lukáši," a muž se lišácky pousmál "nenech tuto vlastnost nad sebou vyhrávat, věř mi" tajuplně pravil. "Jsem Cole Turner, býval jsem mocným démonem Balthazarem, napůl démonem, ale taky napůl člověkem...než mě svedla láska k Phoebe a pak," a já jsem zbystřil "co pak?" když on se otočil zády se sklopeným zrakem. "Pak to šlo se mnou střídavě z kopce," a odkašlal si "až mě ty tři čarodějky zničily". Podíval jsem se mu do oči "dobře ale proč jsi vyhledal mě?" a on přišel ke mně blíž "vím, že jsi nadějný mág tak ti mohu pomoci" tajuplně pravil stále pomaleji "ty potřebuješ mě a já...potřebuju tebe" a pousmál se. "Vím proč jsi ještě tady v hmotné říši Lukáši" a pokračoval "je to proto, že máš hmotné pouto...ale to ti nevydrží moc dlouho...nepromyslel jsi to do detailů" a zadíval se mi hluboko do mých očích "společně můžeme nabrat dost sil démonů ze záhrobního místa které se nazývá Pustina a vzkřísit se zpět do hmotné úrovně...jenže k tomu potřebujeme společné síly...jdeš do toho se mnou?".

"No, jasně že" a s jiskrou radosti v oku jsem se na něj díval "kde to má ale háček". Cole se na mě zadíval trochu nervózně "je tam požírač padlých a ten...ten je potřeba obelstít do té doby než absorbujeme do sebe dostatek sil zemřelých bytostí" a když jsem jej zeptal proč my dva neshoříme v té Pustině, tak mi odpověděl že my dva jsme tvořeni jako ostatní lidé, máme ducha a duši, ale ti kteří normálně odcházejí do pustin nemají svého ducha a proto jejich duše shoří v atmosféře Pustiny a tamní bytost sežere jejich schopnosti. "Proto musíme obelstít tu bytost abychom získávali síly démonů my a ne ta zrůda" dotkl jsem se jeho ruky a přenesli jsme se do centra města "tady musíme každý odčerpat energii alespoň třem lidem abychom měli vůbec šanci před tím požíračem sil" a já jsem se pousmál "myslím že vím kdo bude první". Cole navrhl přesný termín, kdy se na témže místě znovu sektáme.

Blízko centra Brna, noční hodiny

"Ondřeji" v mé mysli hořel plamen když jsem byl stále blíž a blíž. Cítil jsem jeho nejbližší i nejzazší obavy. Jeho strach z mých očí tam byl stále větší. Jsem v jeho bytě, jestli se tomu dá tak říct a pozoruju jej jak spí "nebudu čekat" a jako duch jsem vnikl do jeho nitra odkud jsem pomalu ale jistě odčerpával jeho životní síly. Podobně jako když upír saje krev jsem se cítil stále silnější. Ondřejova fyzická schránka mezitím stále chřadla. Roky mu odcházely ve spánku jako peří ve větrné smršti "už ne" temným hlasem jsem pravil "nezabiju tě...ne dnes...musíš trpět za své činy a to budeš jedině když budeš ještě žít" a tak jsem se díval na Ondřejovu seschlou schránku. Již to nebyl mladík, nýbrž jen bezmocný stařec.
Postupně jsem vyhledal ještě další dvě oběti, ze kterých jsem však vycucl úplně jejich životní sílu. Poté jsem se vrátil na místo určení a přesně podle dohody tam Cole stál "jsem rád že jsi přesný Lukáši, ale teď rychle než..."a rozhlížel se okolo nervózně "co než?" tázal jsem se jej "ty čarodějky jsou chytré, musíme jednat opatrně ale co nejrychleji to jen jde...podej mi ruku" a zmizeli jsme ve víru energie.

Dům Haliwelových, ráno

"Škoda, že tu není Prue" pravila Piper trochu zasněně, když popíjela ranní horkou čokoládu "ještě šlehačku Piper?" ptala se Paige "ne díky". "Leo?" s očekáváním zvolala Piper když pozorovala proud modré jiskřící energie dopadající vedle na podlahu "to jsi ty Andy". "Právě jdu od starších holky a nebude se vám to líbit" jejich světlonoš pravil "ten údajný démon před kterým jste zachránili nevinného jménem...Ondřej...tak ten nebyl démon ale mág, který není zlý, ale jen využívá trochu nekonvenčních prostředků k dosažení svých cílů" a zadíval se na Piper která potichu řekla "aha...tak proto jsem ho nemohla zmrazit" a Andy pokračoval "jenže to má háček...je tu Cole" a zamračeně se zadíval na Phoebe, která se s šokem ve tváři rychle otočila na Andyho.

Pokračování příště...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.