Vánoční čas

6. prosince 2010 v 14:09 | Lukáš (zástupce UFNC) |  Zajímavosti
Milí čtenáři,

blíží se už opět vánoční svátky, čas pohody doprovázený uvolňující a pestrou, příjemnou a tedy vánoční atmosférou chování a nepochybně také dárků. Jsou to v prvé řadě překrásné časy lidských setkání či dokonce u mnohých i láskyplných znamení. Čas vánoc by měl být především dobou uvolnění, harmonie a chvílí, kdy si i ti nejzarytější nepřátelé vysvětlí "nevysvětlitelné" (i v minulosti) případné problémy a především odpustí sami sobě návzájem i ty "neodpustitelné" hříchy a to s touto dobou vlastně souvisí také.

Advent je období přípravy na Vánoce (je čas připravit si adventní věnec) a pochází z latinského slova adventus, což znamená "příchod" (příchod Ježíše Krista). Advent začíná čtyři neděle před prvním svátkem vánočním. Ačkoliv je dnes vnímán především jako čas horečných nákupů, jeho skutečným, duchovním smyslem je očekávání druhého příchodu Krista. Po celé období adventu by se mělo jíst střídmě, jde o dobu postní. Symbolem adventu je adventní věnec.

Mikuláš byl mladý biskup, přítel dětí, mučedník i pomocník v nouzi. Byl významným a výjimečným světcem a jeho působení se slaví dodnes. Protože zemřel 6. prosince (rok mezi 345 a 351 - není dosud přesně znám), právě v předvečer tohoto dne navštěvuje děti muž s bílým vousem a obdarovává je nejčastěji sladkostmi nebo naopak kárá za jejich chování po celý rok. Štědrý den je bezpochyby nejoblíbenějším vánočním svátkem. V tomto čase by však lidé neměli klást důraz na dárky v podobě věcí ale spíše na dárky v podobě pravé Lásky nebo různých usmíření nebo symbolických projevů náklonnosti či citu. Končí jím období adventu (a půstu) a pro věřící začíná oslava Narození Páně.

V tento den je dodržována řada tradic, mezi nejznámější určitě patří zlaté prasátko nebo krájení jablka. Večer se celá rodina sejde u štědrovečerní večeře, tedy u tradiční hrachové polévky a kapra s bramborovým salátem. Poté se všichni přesunou k vánočnímu stromečku a rozbalují dárky a jsou naplnění nepopsatelně radostnými pocity.

Boží hod vánoční neboli svátek Narození Páně je prvním vánočním svátkem. Lidé v tento den hojně navštěvují kostely, nejvíce večer na půlnoční mši. U oběda se za slavnostně prostřeným stolem schází celá rodina. Součástí takového oběda je obvykle pečená husa se zelím a knedlíky. Stejně jako na svátek sv. Štěpána je zakázáno pracovat.

V některých zemích si lidé dárky nedávají o Štědrém večeru, ale až ráno na Boží hod vánoční. Dárky se rozdávají na památku daru, který lidstvo dostalo od Boha v podobě Syna božího.
Den sv. Štěpána je druhým svátkem vánočním. Svatý Štěpán byl kazatel hlásající, že Kristus byl Mesiášem předpovězeným proroky. Za tyto výroky byl ukamenován. V našich zemích je den sv. Štěpána spojen především s koledou. Na sv. Štěpána chodili koledníci s velkou zlatou hvězdou a zpívali speciální štěpánskou koledu: "Koleda, koleda, Štěpáne". Podle tradice by se v tento den měly navštěvovat rodiny, vyměňovat si dárky a přát mnoho úspěchů a zdaru. Vánoční koledování končí na den Tří králů, který je posledním vánočním dnem.

Přestože jsou vánoce také symbolem míru, radosti a usmíření (a podobně) tak jak jde čas dopředu tak se zdá že lidé více zapomínají na pravé skutečné hodnoty které je potřeba uctívat a ne čekat především na nějaké věci jako dárky pod vánočním stromem. Největším dárkem je radost, štěstí a úspěch v životě se zdravím.

S pozdravem

Lukáš (zástupce UFNC)